Britský genetik, buněčný biolog a profesor mikrobiologie Sir Paul Maxime Nurse převzal na Mendelově univerzitě v Brně čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa. Hovořil například o odkazu zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, ale také o brexitu, proti kterému ve své zemi protestoval.
Ceremoniál symbolicky završil oslavy sto let školy, která hrdě nese ve svém názvu jméno slavného genetika. Nurse je podle rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové jednou z klíčových osobností současné biologie a genetiky. Britský vědec je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2001 za objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu.
„Význam jeho vědecké činnosti je obecně znám. Je pro mne velkou ctí, že můžeme udělit čestný doktorát vědci a nesmírně inspirativní osobnosti, jejíž přínos pro genetiku a biologii je zcela nesporný jak pro vědeckou komunitu, tak pro společnost,“ uvedla Nerudová.
„Jsem genetik, takže je pro mne opravdu speciální stát na místě, kde genetika vznikla,“ uvedl v projevu Nurse, který město poprvé navštívil v roce 1981, kdy se v zimě vydal na tříhodinou cestu autobusem z Prahy do Brna, aby navštívil Mendelovo muzeum a hrob. Od té doby byl ve městě ještě několikrát. Mendel podle něj ve svém rodné zemi není oslavován, jak by si zasloužil. „Nevím proč tomu tak je, protože je jedním z největších vědců všech dob,“ dodal.
Nurse vyrostl v dělnické rodině. Nejdříve šel na střední školu a pak na vysokou. Jeho kariéra nebyla jednoduchá. „Zvláště se mi nedaří v cizích jazycích, šestkrát jsem propadl u zkoušky ve francouzštiny, což je asi světový rekord,“ smál se Nurse, který pracoval jako technik a umýval náčiní v laboratoři pivovaru Guiness, což vedlo k jeho lásce k pivu a kvasnicím, a i jeho výzkumu, jehož ústředním tématem je buněčný cyklus a buněčné dělení u kvasinek. Nurse jako první objevil gen cdc2 a zároveň určil, že je to právě tento gen, který hraje klíčovou úlohu v regulaci buněčného cyklu, tedy v načasování událostí jako je dělení buněk či jejich jader. Jeho tým přitom identifikoval stejný gen i u člověka, čímž mimojiné dokázal, že zákony buněčného cyklu jsou stejné u rostlin, zvířat i člověka.
Objev může mít zásadní dopad na léčbu rakoviny, neboť rakovinné buňky mají buněčný cyklus narušený, což umožňuje jejich masivní dělení. Léčba by tak mohla spočívat v obnově klasického cyklu.
Nobelovu cenu obdržel v roce 2001 společně s krajanem Timothy Huntem a Lelandem Hartwellem z USA. Členové Nobelova výboru zdůvodnili nominaci této trojice přínosem všech jejích členů ke kontrole buněčného řetězce při dělení buněk, které probíhá při onemocnění rakovinou. Britský vědec je zároveň v pořadí 65. držitelem čestného doktorátu na Mendelově univerzitě (dříve Vysoká škola zemědělská v Brně).
Nurse v Brně ještě zmínil, že miluje univerzity. Na řadě z nich pracoval. V Bristolu aktuálně nosí občas talár po Winstonu Churchillovi, který univerzitu také vedl. Univerzity jsou podle něj místem, které nutí přemýšlet, ptát se a zpochybňovat již existující myšlenky nebo závěry. „Je naším závazkem učit studenty, aby přemýšleli.“
Čestný doktorát převzal den předtím, než jeho země opustila Evropskou unii. Nurse tento krok kritizoval.
„Jsem smutný z toho, že moje země opouští EU. Podle mého názoru je to katastrofa pro mou zemi a není to dobré ani pro EU. Naši lidé se zahleděli do sebe, odvrátili se nejen od Evropy ale i od celého světa,“ uvedl Nurse. Pátek označil vzhledem k brexitu za velice smutný den a chování některých britských politiků za infantilní. Zároveň vyjádřil názor, že se jeho země časem do Evropské unie vrátí. „Nemá smysl být středně veliká země bez vlivu a síly v globálním světě. Brexit znamená, že jsme ztratili vliv, moc a kontrolu. Když si to lidé pomalu uvědomí, tak doufám, že se racionální přístup vrátí,“ dodal.
